Chceme-li stavět nové byty, je potřeba navýšit objem výroby konopného betonu a urychlit stavební postupy

Když jsem se poprvé zapojil do aktivit, které směřovaly k založení konopářství v Irsku, strávil jsem se svým kolegou Terrym Barmanem hodně času v Severním Irsku, kde jsme hovořili s lidmi z kolabujícího lnářského průmyslu. Dozvěděli jsme se tam mnohé o procesech a technologii zpracování lněných stonků na vlákna vhodná pro použití v průmyslu.

Věnoval jsem hodně času tomu, abych lépe poznal toto zavedené průmyslové odvětví, a díky tomu jsem si uvědomil, jak by se využití konopných stavebních materiálů mohlo dobře doplňovat s potenciálem, který mají konopné textilie. Materiál, který byl původně odpadem, totiž najednou získává hodnotu, když roste jeho uplatnění ve stavebnictví.

Nikdy nezapomenu pohrdavé výrazy ve tvářích veteránů lnářského průmyslu, když nám ukazovali big-bag se zašmodrchanými konopnými vlákny, který jim poslala společnost Hemcore, první konopářská firma ve Spojeném království, aby z nich spředli přízi. Vzápětí nám vysvětlili, že to, co jim poslali, bylo ke spřádání zcela nevhodné. Potom vytáhli prameny lněných vláken, které vypadaly jako s láskou vyčesané prameny zlatých vlasů pohádkové princezny. Ta změť konopí, která nám ležela u nohou, byla zjevně nepoužitelná, a my si uvědomili, že pokud chceme v budoucnu vyrábět konopné textilie, budeme muset konopí zpracovávat mnohem důkladněji.

Drahý byznys

Většina konopí zpracovávaného v současnosti v Evropě není vhodná pro spřádání, protože se zpracovává rychle pracujícími stroji na materiály pro odvětví biokompozitů. Tam jsou sice nastaveny přísné kvalitativní parametry, přesto jsou však mírnější než parametry požadované při zpracování stonků na vlákno.

Spolu s Terrym jsme strávili mnoho hodin, dní a týdnů na konopných polích a následně jsme se pokoušeli přetavit naše ruční techniky oddělování lýkových vláken a pazdeří do strojního zpracování v podobě malého mobilního dekortikátoru, obdobě Schlichtenova stroje, proslaveného v konopné historii. To však bylo nad naše finanční možnosti. Jak jsme brzy zjistili, vývoj strojů je velmi drahá věc, navíc ztěžovaná skutečností, že prostor pro testování nápadů je při práci s rostlinami, které nečekají na to, až budeme mít k dispozici potřebnou součástku, velmi omezený.

FOTO: Na 10. ročníku IHBA, Mezinárodním sympoziu konopného stavitelství 10.–11. října v Lacapelle-Marival ve Francii, byl představen Hemp-Act a další technologie zpracování vlákna anebo také technologie sprejování konopného betonu a prefabrikované konopné stavební materiály.

Řešení po francouzsku

V tom samém čase měl francouzský biozemědělec Pierre Amadieu podobný nápad a se svými plány se dostal dál. Pierre se poprvé zjevil v našem zorném poli v roce 2011 na druhém Mezinárodním sympoziu konopného stavitelství ve Španělsku, kde nám pověděl o první verzi svého nápadu pojmenovaného Starthemp. Posléze jsem zajel na obhlídku prototypu jeho stroje, který byl umístěn na korbách dvou nákladních automobilů, abych si udělal obrázek, na jakém principu funguje. Jako všechny podobné prototypy se ani ten jeho neobešel bez jistých problémů, nicméně bylo zjevné, kam směřuje.

Od té doby uběhla spousta let, ale Pierre neztratil odhodlání a s novými stroji od společnosti Hemp-Act se mu povedlo svou ideu zhmotnit. Konopná komunita si zatím plně neuvědomuje důsledky jeho přelomového počinu, věřím ale, že letošní desátý ročník IHBA sympozia to změnil. Konal se totiž v domovském městě Pierrova úžasného týmu a jeho delegáti měli to štěstí vidět stroj v akci při zpracování konopného stonku nejen na řadu stavebních materiálů, ale také na vlákna, a to v kvalitě, která garantuje mnohem větší zisk, než bylo doposud myslitelné.

Konopná výstavba

Vždycky jsem si uvědomoval, že pojem „konopné stavitelství“ se dá chápat šířeji než jako samotné stavebnictví – že se dá vztáhnout i na budování konopného průmyslu. Letošní sympozium pomáhá právě s tím. Zatímco zvuk splaskávající CBD bubliny se ztrácí v dáli, ti z nás, kteří vědí, že konopí nadále nabízí mnoho potenciálních léků na neduhy lidstva, rádi slyší, že konopná ekonomika je stále zdravá a že její rozsah je obrovský.

Přísliby nabízí i další konopná odvětví.

Je pravdou, že konopné potraviny tvoří stále jen malý segment trhu a že nóbl obaly se hodí maximálně pro svět supermarketů. Je však velmi pravděpodobné, že v budoucnosti se hlavním způsobem, jak se dostat ke konopným potravinám, stane konopné semeno prodávané volně na farmářských trzích, a to zejména v rozvojovém světě, kde je koncentrovaná výživa tak potřebná.

Oděvní průmysl je ještě více industrializovaný než ten potravinářský – jen málokdo z nás si bude sám tkát džíny nebo plést trička. Chceme-li tedy nahradit bavlnu konopím, budeme muset vyrobit mnoho tisíc tun vlákna, abychom zaujali významnější pozici.

Totéž platí pro stavební produkty. Jen málokdo z nás bude schopen napodobit petrochemická kouzla pěnového polystyrenu nebo spojovat dřevěná vlákna do panelů. Neudržitelné suroviny musíme nahradit konopím. Jsou zde tedy dvě vzájemně se doplňující odvětví – izolace a stavebnictví –, v nichž může konopí zaujmout své místo. K tomu však budeme potřebovat obrovská množství surovin a urychlené aplikace stavebních materiálů, chceme-li pokrýt potřeby bydlení lidí bez domova.