Jedenáct konopných asociací z celého světa se shodlo na společném postoji k legálnosti CBD, přičemž vyšli z výkladu stávajících mezinárodních konvencí.
Systém dohod o mezinárodní kontrole drog (IDCC) sice uplatňuje striktní pravidla na pěstování rostlin rodu Cannabis pro výzkum a ve farmacii, tato ustanovení se však nevztahují na technické konopí a průmyslové využití konopných rostlin, které nesouvisí s regulovanými látkami, prohlašují zástupci dotyčných asociací.
Společné stanovisko je založeno na výkladu Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961 v její úpravě z roku 1972 a Úmluvě o psychotropních látkách z roku 1971. Jednotná úmluva byla ratifikována 180 státy a dodnes určuje národní drogové zákony po celém světě.
Mezinárodní rámec
Jak asociace upozorňují ve svém prohlášení, jejich stanovisko zároveň bere na zřetel Úmluvu Spojených národů proti nezákonnému obchodu s omamnými a psychotropními látkami (1988), jež posiluje dohody z roku 1961 a 1971, konkrétně v oblasti vymahatelnosti práva.
„Systém dohod o mezinárodní kontrole drog nereguluje technické konopí. Přesto může ovlivňovat politiky týkající se konopí, především proto, že existují právní nejasnosti a šedé zóny způsobené nízkou mírou konkrétnosti definice konopných drog v systému IDCC,“ uvádí se v prohlášení asociací.
Systémy dohod o mezinárodní kontrole drog tvoří legální rámec pro regulaci farmaceutického trhu pro kontrolované látky, rostliny a houby. Nemedicínské aplikace kanabisu jsou však z tohoto kontrolního rámce zcela vyňaty, jak zdůrazňují konopné asociace.
Jednoznačné výjimky
Přestože je konopí zahrnuto pod Jednotnou úmluvu z roku 1961, jasné výjimky umožňují jednotlivým zemím přijímat vlastní konopné zákony a regulace. Současně se na členské země v případě, že výstupy aktivit zasahují výhradně do průmyslové oblasti, nevztahují ustanovení upravující léčebné produkty. To podtrhuje konvence z roku 1971, která stanovuje, že vlády „mohou povolit používání těchto látek v průmyslu pro výrobu nepsychotropních látek nebo výrobků.“
Jednotná úmluva z roku 1961 též jednoznačně vyčleňuje konopné semeno, vlákna a také listy, pakliže jsou přijata opatření proti jejich zneužití. Z toho vyplývá, že všechny části rostliny konopí kromě kvetoucích a plodících vrcholů (v české verzi Jednotné úmluvy „kvetoucích a plodonosných vrcholíků“) nespadají pod ustanovení Úmluvy, pokud jsou suroviny použity pro průmyslové účely.
Co říká WHO
V roce 2017 doporučila Mezinárodní zdravotnická organizace (WHO), že by státy neměly přistupovat k CBD v jeho čisté formě jako ke kontrolované látce s poukazem na to, že „přírodní CBD je bezpečné a dobře tolerované lidmi (i zvířaty) a není spojeno s žádným negativním dopadem na veřejné zdraví.“
Na to navázalo doporučení z roku 2019, že by Organizace spojených národů měla vyjmout konopné drogy ze Seznamu IV, což je nejpřísnější klasifikace látek Jednotné úmluvy.
„WHO dala jasně najevo, že kanabidiolové přípravky s obsahem THC pod 0,2 % by neměly být předmětem mezinárodní kontroly,“ píše se v prohlášení asociací.
Signatáři dokumentu jsou Asia-Pacific CBD Union, Australian Hemp Council, British Hemp Alliance, Canadian Hemp Trade Alliance, European Industrial Hemp Association, Hokkaido Industrial Hemp Association (Japonsko), Hemp Industries Association (USA), Latin American Industrial Hemp Association, Mongolian Hemp Association, National Hemp Association (USA) a New Zealand Hemp Industries Association.