Reformy SZP mohou podpořit zemědělce, kteří v EU pěstují technické konopí. Kdo ale dostane peníze?

Pokud Evropská asociace technického konopí (EIHA) v nadcházejících revizích společné zemědělské politiky (SZP) EU uspěje ve svém úsilí zvýšit přípustnou hladinu THC v konopných plodinách z 0.2% na 0.3%, získají tak evropští zemědělci mnoho výhod.

Společná zemědělská politika (CAP) poskytuje dotace a podpůrné programy pro zemědělské operace v EU. Zemědělcům poskytuje přímé platby a podporu cen. Vzhledem k tomu, že se pravidla SZP momentálně aktualizují pro období 2021–2027, je to skvělá příležitost k prosazování zájmů v odvětví s technickým konopím podle reformovaných pravidel.

Více odrůd

Při stávajícím omezení hladiny THC na úroveň 0.2% je v EU schváleno pro pěstování pouze asi 60 odrůd konopí. Pokud by se tato úroveň zvýšila na celosvětově převládající limit 0,3%, počet odrůd dostupných zemědělcům v EU by vzrostl na více než 500. To by poskytlo zemědělcům širokou flexibilitu a umožnilo jim využívat odrůdy, které jsou odolnější vůči chorobám, mají robustnější vlákna a vyžadují kratší intervaly sklizně.

Současně by to pomohlo překonat problémy spojené s genetickou diverzitou rostlin. Odrůdy, které se nyní v Evropě pěstují, jsou výsledkem mnohaletého křížení, jehož cílem je omezit THC na 0,2%; a to značně podkopává genetické dědictví a sílu rostlin.

Platby za zachycování uhlíku

Zemědělci by také mohli profitovat z jedné z klíčových vlastností technického konopí: schopnosti ukládat do sebe atmosferický oxid uhličitý, což by mohlo vést k větším dotacím v rámci reformovaného programu SZP. Zatímco v diskusích o reformách SZP se konopí zmiňuje jen zřídka, někteří ministři obecně požadovali, aby byly do politických reforem pro období 2021–2027 zahrnuty pobídky k zachycování uhlíku. Pokud by se do reformy dostalo i technické konopí, znamenalo by to pro konopný průmysl a zemědělce obrovskou příležitost. Technické konopí dorůstá ve srovnání s ostatními plodinami často mnohem výš a na rozdíl od plodin pěstovaných v masivních uzavřených tunelech má vysokou kapacitu sekvestrace uhlíku.

Ziskové velké korporace by mohly pomocí financování SZP kompenzovat výzkum a vývoj ve věcech, jako je sanace půdy v místech, kde je půda zanesena těžkými kovy a jinými nežádoucími látkami. Tyto „znečištěné“ plodiny by mohly být dále použity jako karbidy(carbides) nebo pro výrobu energie, čímž by se po mnoho let neustále snižovala naše uhlíková stopa.

Kdo dostane peníze?

Zatímco potenciál podpory založené na zachycování uhlíku je velký, ve SZP existuje jedna anomálie, kterou je také třeba adresovat: Kdo dostane peníze? Například ve Velké Británii je podle studie provedené organizací Greenpeace nejméně jedna z pěti farem v seznamu 100 nejvýznamnějších příjemců dotací SZP, kterou vlastní nebo provozují aristokratické rodiny. Patří mezi ně královna s 0,55 milionu liber (16.3 milionu Kč) a vévoda z Westminsteru s 0,44 milionu liber (12.8 milionu Kč).

„Přibližně 16 ze 100 top farem na seznamu je ve vlastnictví nebo pod kontrolou jednotlivců nebo rodin, kteří jsou na seznamu bohatých vydaných deníkem Sunday Times v roce 2016. V loňském roce podle studie Greenpeace dostali právě tito příjemci celkem 10,6 milionu liber (311 milionů Kč) v rámci dotací „režimu jednotné platby“ a 13,4 milionu liber (392 milionů Kč) z celkových zemědělských dotací (UK). Studie také poznamenala, že top 10% příjemců dostává téměř polovinu celkové částky těchto plateb, které v součtu ve Velké Británii činí přibližně 3 miliardy liber (87,9 miliard Kč) ročně.

Tyto peníze budou po brexitu vyplaceny mezi zbývající země EU. Potřebujeme najít způsob, jakým zajistit, aby se velká část těchto prostředků dostala do rukou menších zemědělců z konopného průmyslu. Spravedlivá mzda a plná institucionální podpora zemědělců a inovátorů jsou jediné dva způsoby, jak dosáhnout pokroku v odvětví s technickým konopím.

Andrew Kelly