Technické konopí může významně přispět zemědělskému sektoru v Latinské Americe

Lorenzo Rolim da Silva

ROZHOVOR: Lorenzo Rolim da Silva je konzultantem mezinárodních společností v oblasti vývoje léčebného konopí a projektů s technickým konopím. Lorenzo spojen s Rhizo Sciences v Austrálii. Svou kariéru v konopném průmyslu odstartoval v Kalifornii v roce 2015. Později se vrátil do Brazílie, kde ve spolupráci s Bedrocanem Brazilem pracoval v tehdy první firmě zabývající se léčebným konopím. Po několika letech mezinárodního poradenství se Rolim da Silva začal věnovat vývoji technologií v oblasti zpracování vláken. Je prezidentem a zakladatelem nově vytvořené Latinskoamerické asociace technického konopí (Latin American Industrial Hemp Association).

HempToday: Jaký byl podnět k založení nové latinskoamerické konopné asociace?

Lorenzo Rolim da Silva: Uvědomili jsme si, že Latinská Amerika potřebuje organizaci, která bude zastupovat zájmy zúčastněných stran tohoto průmyslu. Pochopili jsme, že všechny ostatní velké produkční oblasti konopí (Evropa, Kanada, USA, Čína) mají své nadnárodní asociace pro technické konopí a že tyto organizace jsou klíčové pro správný rozvoj místních předpisů a zákonů. A všimli jsme si, že Latinská Amerika jako celek byla v tomto ohledu ve srovnání s ostatními regiony dost pozadu. Naším cílem je stát se sjednoceným hlasem konopného průmyslu v Latinské Americe.

HT: Můžete zmínit pár výzev pro sektor technického konopí v Latinské Americe a Karibiku?

LR: Chybějící rozumné předpisy pro řádnou produkci technického konopí. Vidíme mnoho případů zemí, které zcela zakazují jeho pěstování (jako je např. Brazílie), a mnoho dalších, které mají omezené regulační rámce, což vytváří řadu překážek a obtíží pro rozvoj tohoto odvětví. Pravdou je, že mnoho lidí v našem regionu stále nechce o technickém konopí ani konopí samotném slyšet. Předsudky brzdí rozvoj toho, co by mohlo být pro ekonomiku Latinské Ameriky velkým hospodářským oživením, což je v těchto náročných časech tolik potřebné.

HT: Které latinskoamerické země zaujmou v odvětví technického konopí vedoucí pozice?

LR: Kolumbie a Uruguay jsou z hlediska produkce již o několik let napřed. Obě země byly průkopníky v regulaci produkce konopí a rozvoji místního průmyslu, mnohokrát se zahraničními investicemi. Obě země zaměřily své úsilí na léčebný a farmaceutický průmysl. Pevně však věřím, že brzy uvidíme využití technického konopí i pro jiné účely. Jakmile budeme mít v celém regionu komplexní právní předpisy, je pravděpodobné, že se současní zemědělští vůdci rychle ujmou vedení a zemědělskými vůdci myslím Brazílii s Argentinou na jihu a Mexiko na severu. V blízké budoucnosti bychom také měli vidět zajímavý vývoj v zemích jako je Chile, Peru a Paraguay.

HT: Jaký je potenciál pro vývoz produktů z technického konopí z Latinské Ameriky? Které země mají nejlepší příležitosti k tomuto podnikání? A s jakým druhem produktů?

LR: Doposud se většina příležitostí kolem technického konopí v Latinské Americe zaměřuje na léčebný průmysl, takže můžeme vidět např. vývoz biomasy, květů, extraktů a kosmetiky, vycházející především z Kolumbie a Uruguaye. Ale budoucí potenciál, který vidím, je mnohem větší. Brazílie je lídrem v globálním celulózovém a papírenském průmyslu, který je převážně exportním trhem. Z místní produkce technického konopí ve velkém měřítku může tedy mít obrovskou výhodu. Konopné semínko by také mohlo představovat velkou přidanou hodnotou pro místní potravinové dodavatelské řetězce, přičemž je třeba mít na paměti, že mnohé z těchto zemí jsou lídry ve výrobě drůbeže, vepřového masa, skotu a dalších. Technické konopí vidím mnohem více jako plodinu, která dodá přidanou hodnotu již existující exportní nabídce jiných komodit.

HT: Jak může technické konopí pozvednout zemědělský sektor v celém regionu? Co je potřeba k zavedení konstruktivních programů pro zemědělce, kteří chtějí pěstovat technické konopí?

LR: Technické konopí může významně přispět zemědělskému odvětví v Latinské Americe. Modely, se kterými se v současné době experimentuje, vykazují řadu výhod pro malé i velké zemědělce. Problém je v tom, že s technickým konopím se pojí obrovský nedostatek znalostí. Musíme se tedy zaměřit na vzdělávání zemědělců a zpracovat edukační materiály v jejich rodném jazyce; musíme také oslovit zemědělce, kteří se nacházejí v izolovaných regionech a začít identifikovat, jaké produkty mohou být v každém z regionů z technického konopí vyrobeny. Například Kolumbii, Ekvádor a Peru považuji za dobré příklady klimatických podmínek, které podporují produkci vysoce kvalitních květů a biomasy. Na druhé straně země jako Paraguay, Uruguay, Brazílie a Argentina mají regiony s ideálním prostředím pro produkci semínek a vláken, nemluvě o již zavedených dodavatelských řetězcích pro obě komodity. Průmysl se časem přizpůsobí a tyto možnosti se promění ve skutečné zisky.

HT: Zdá se, že pěstování technického konopí pro potravinářské účely dává pro zúčastněné strany v Latinské Americe logiku. Jaký je potenciál pro pěstování za tímto účelem a následnou výrobu konopných potravin?

LR: Obrovský. Region je již zodpovědný za produkci většiny světové dodávky sójových bobů, kukuřice, bavlny, kávy, hodně pšenice a rýže, mnoha druhů ovoce i zeleniny, nemluvě o živočišném průmyslu, který je v produkci hovězího, vepřového masa a drůbeže také jeden z největších na světě – jak jsem řekl dříve. Vzhledem k nutriční hodnotě konopných semínek s vysokým obsahem bílkovin a omega tuků a s přihlédnutím na (ve srovnání s jinými plodinami) nízkou spotřebu vody pro pěstování, je patrné, že by technické konopí mohlo být v našem regionu jednou z nejlepších možností pro výrobu krmiv pro zvířata.

A to jsme ani nemluvili o využití technického konopí pro lidskou spotřebu, což je dnes v našem regionu velmi vzácné. Například v Brazílii nenajdete v obchodech s potravinami a supermarketech žádné konopné potraviny. Tady máte trh s 210 miliony lidí, kteří nikdy nebyli v kontaktu s těmito úžasnými produkty, s nimiž je většina lidí v Evropě a Severní Americe již obeznámena.

HT: Jak vidíte omezení THC v regionu v souvislosti s trendem k 1.0% THC v technickém konopí? Které země v Latinské Americe toto přijímají?

LR: Je to velmi vítaný přístup. Rozhodli se pro něj dva průkopníci v našeho regionu: Uruguay a Kolumbie. V Paraguayi zatím vidíme 0.5% limit. Limit 1% je důležitý zejména kvůli tropickému podnebí v našem regionu a podmínkám, které mohou snáz zvýšit obsah THC v konopných rostlinách.

Doufáme, že s asociací LAIHA dosáhneme stimulace regulačních orgánů výše zmíněných zemí, podpoříme vzájemnou komunikaci a výměnu informací tak, aby všichni pochopili tuto potřebu. Usnadní se tím pohyb produktů po celém regionu a budou stimulovány bilaterální obchodní příležitosti pro všechny země. Osobně se domnívám, že globálně jsme v chápání procentuálních limitů v hladinách THC staromódní. Tuto úroveň (1%) nelze považovat za škodlivou nebo nebezpečnou a nižší limity pouze vytvářejí další omezení pro toto odvětví. Doufám, že Evropa a Severní Amerika budou tento trend v blízké budoucnosti následovat.

HT: Všimli jsme si, že jste dělal nějakou práci v afrických zemích. Co nám můžete říci o potenciálu technického konopí v Lesothu, Zimbabwe a v Jihoafrické republice?

LR: Ano, byl jsem požehnán tím, že jsem měl možnost setkat se s lidmi z této oblasti světa. Afrika, stejně jako Latinská Amerika, je obrovskou příležitostí, která čeká na rozvoj. Lidé z těchto zemí jsou připraveni tuto změnu uzákonit a mnohokrát jim brání pouze špatně sepsaná nařízení a divoké spekulace na finančních trzích. Pokud lidé budou ochotni dělat tvrdou práci, pak i v tomto regionu vzniknou obrovské příležitosti.

U Afriky i Latinské Ameriky vnímám, že by se v blízké budoucnosti v odvětví technického konopí mohly pro Evropu a Severní Ameriku stát férovým soupeřem. V Latinské Americe nás zvýhodňují aspekty jako je např. cena, dostupnost půdy, zdroje sladké vody; a pak také klimatické podmínky, které umožňují celoroční produkci v zemědělství, což výrazně zvýhodňuje ceny těchto komodit. Jednou se nám to povedlo u sójových bobů a kukuřice, můžeme to tedy zvládnout znovu i s technickým konopím. Potřebujeme pouze příležitost.