Turečtí vývojáři tvrdí, že jejich technologie dokáže zpracovat konopné vlákno i bez máčení

Turečtí inženýři oznámili, že vyvinuli technologii zpracování konopí, díky které bude možné vyrobit jednu tunu vlákna za měsíc, což výrazně zkrátí čas a práci spojenou s oddělením vlákna od konopných stonků. V Turecku se tato činnost tradičně provádí ručně.

Stroj vyvinula společnost Astab Tütün Makine Limited Şirketi (ATM), Bornova, Turecko, která se jinak specializuje na výrobu zařízení na zpracování tabáku.  Vývoj podpořilo Generálního ředitelství pro zemědělský výzkum a politiky. Vývoj nové technologie trval tři roky a nedávno byla představena v Černomořském zemědělském výzkumném ústavu v provincii Samsun.

Bez máčení

ATM uvedla, že vývojový tým pracuje na zvýšení kapacity stroje. K výrobě není potřeba máčení konopných stonků ve vodě a po úpravě může stroj také zpracovávat vlákno z kopřiv a lnu. Společnost konstatuje, že v provozu je též technologie výroby konopných lan.

Pěstování konopí v Turecku je v posledních letech v úpadku a to především kvůli mzdovým nákladům. Současná produkce je omezena na Narlısaray v okrese Vezirköprü v provincii Samsun. Konopí však má v zemi dlouhou historii a během osmanské éry bylo hlavní plodinou, protože se pěstovalo nejen v Samsunu, ale v provinciích Sinop, Kastamonu, Amasya, Çorum, Tokat, Yozgat, Ordu, Burdu, Urfa a Malatya. Historicky bylo konopí používáno osmanským námořnictvem a soukromými osobami k výrobě látek, motouzů, provazů a pytlů.

 „Pěstujte konopí!“

Turecký prezident Tayyip Erdogan loni vyzval zemědělce v zemi, aby začali pěstovat více konopí a upozornil na ekonomický potenciál této plodiny.

Turecko je obecně považováno za zem s dobře integrovanou textilní infrastrukturou. Výroba textilu, oděvů a koberců ­- hlavně na bázi bavlny ­- jsou důležitými odvětvími turecké ekonomiky, které přinášejí 10 % HDP země a představují 20 % procent celkové zaměstnanosti a 40 % průmyslové výroby. Obrat z výroby hotových oděvů dosahuje zhruba 8 miliard dolarů ročně a tvoří 5 % celkového světového obchodu, přičemž exportními destinacemi jsou USA, Rusko, Velká Británie, Německo a Francie.